Nástroje pro plánování v IFS

designed by Freepik

Zkušenosti z implementace a přínosy nové verze:

Plánovací nástroje (APS) vznikly jako logická nadstavba ERP systémů. Jejich hlavní cíl je možné definovat jako maximalizaci OEE (Overall equipment effectiveness) použitých zdrojů s ohledem na minimalizaci zpoždění dodávek. K dosažení tohoto cíle je však třeba mít na paměti, že libovolný APS systém funguje jako černá skříňka se vstupem (plánovací data) a výstupem (plán). Snahou zákazníka by mělo být připravit takový vstup, který bude co nejvíce reflektovat realitu. Kvalita vstupu totiž přímo ovlivňuje kvalitu výstupu (dosaženého cíle) a tím i nepřímo míru důvěry zákazníka v APS systém.

ZKUŠENOSTI S PŘÍPRAVOU

Většina společností přistupuje k nasazení APS systému tak, že po vznesení požadavku na jeho implementaci chtějí v relativně krátké době vidět výsledky. Splnitelné to samozřejmě je, pokud je na to společnost připravena. Bohužel tomu tak často není a data v IFS nekorespondují s realitou. V praxi jsme se o tom u zákazníků mohli přesvědčit mnohokrát. Např. jsou nekorektně nastavena základní data pro plánování (časové horizonty, přepravní kalendář), případně data z technologických postupů určující dostupnou kapacitu (kalendáře, pracoviště, mzdové třídy, nářadí). Nebo nejsou přesně nastaveny parametry jednotlivých operací postupu (přípravný čas, paralelní operace, přepravní čas) či není zaktualizována (vypočtena) průběžná doba výroby dle aktuálního nastavení. Stává se také, že stav odepisovaných operací neodpovídá realitě (odepsána pouze část, ale v reálu je již dávno vše hotovo) nebo nesedí dávka výrobní objednávky (dávka VO určena dle minimální na 5 ks, v reálu se vyrobí pouze 2 ks, zbývající 3 ks se již nikdy nevyrobí a blokují část kapacity). Toto jsou pouze některé příklady toho, co ovlivňuje (někdy poměrně i dost výrazně) plánovanou délku průběžné doby výroby.

Dalším nezbytným faktorem plánování je časová osa, která se dělí na více horizontů dle potřeb zákazníka. Nejčastěji je to horizont dlouhodobý (hlavní plán, kapacitní plán bez ohledu na materiálové zajištění), střednědobý (kapacitní plán včetně materiálového zajištění) a krátkodobý (konkrétní časové přiřazení na alokované zdroje). V praxi se však často setkáváme s termíny slibovanými nejenom bez ohledu na aktuální vytížení zdrojů, ale i materiálové zajištění.

ZAJÍMAVOSTI Z IMPLEMENTACE

Společnost ALTEC je implementačním partnerem IFS u několika společností využívajících plánování. Jednou z nich je společnost EGE vyrábějící mimo jiné zhášecí a trakční tlumivky, které se uplatní v distribučních sítích energetiky resp. jako součásti elektrických lokomotiv. Tato firma si výše zmíněná fakta plně uvědomuje a soustavně se věnuje jejich úpravě včetně specifik, které má. Jedním z nich je např. překrývání operací, které významně ovlivňuje délku průběžné doby výroby. Bez překrývání byl výrobní plán i termíny dokončení značně zkresleny, po zohlednění je již zákazník schopen tyto výrobní objednávky realisticky plánovat. Druhé zajímavé specifikum je plošně limitovaná tlaková komora, v níž je možné plnit olejem více tlumivek najednou. Zároveň se však plnění musí provádět se stejnými technologickými parametry (olej, teplota, tlak). Nyní se toto plnění plánuje operativně, v nové verzi IFS Applications 10 je již možné operace se stejnou hodnotou charakteristiky plánovat paralelně tak, že sdílí stejný zdroj pracoviště. Požadavek na tento typ operace je u zákazníků poměrně častý a mnoho z nich jeho řešení v IFS jistě ocení.

Dalším zákazníkem využívajícím plánování je společnost ZAT vyrábějící prvky pro řídicí techniku z oblasti energetiky. Společnost ZAT používající pro oblast plánování data z Projektového řízení, Lidských zdrojů a Výroby je pěkným příkladem fungující integrace modulů. Příprava zakázek, která je časově mnohem rozsáhlejší než samotná výroba, zde probíhá v modulu Projektové řízení. Díky dlouhodobému systematickému plánování je zákazník schopen zohlednit vytížení zdrojů i z fáze projektové přípravy, což je pro něho klíčové. Dalším specifikem jsou lidské zdroje, kde bylo požadavkem využít data z modulu Lidských zdrojů (HR). Konkrétně se jedná o zaměstnance, kteří mají přiřazené rozvrhy (kalendáře v HR), rozvrhy svátků (výjimky v HR) a registrují si svoje absence. Pokud jsou tato data validní a zaměstnanci na mzdové třídě v modulu Výroba nemají přiřazen pracovní kalendář, pak je možné touto konfigurací zohlednit dostupnou kapacitu dle dat modulu Lidských zdrojů pro každého zaměstnance mzdové třídy modulu Výroba. Zákazník tedy nemusí tato data zadávat na dvou místech a pracuje vždy s lidskou kapacitou odpovídající skutečnosti. V IFS Applications 10 je tato konfigurace ještě přímočařejší. Díky příznaku ‚Použít plán HR‘ u zaměstnance mzdové třídy je možné rozhodnout z jakého modulu kapacitu čerpat (z pracovního kalendáře modulu Výroba či z dat modulu Lidských zdrojů).

PŘÍNOSY IFS APPLICATIONS 10

Závěrem je třeba říct, že IFS Applications 10 přichází s řadou dalších vylepšení (nejenom) z oblasti plánování, které zákazníci určitě s nadšením přivítají. Jmenujme pouze pár příkladů. Výrazné rozšíření přináší MRP plánování, kde se kombinují nejlepší vlastnosti z push a pull modelu výroby a díky tomu je možné pružněji reagovat na změny poptávky.  Dalším příkladem je mzdová třída, kde je možné definovat kapacitu pomocí skupin (anonymní pracovní síla). Samozřejmě je zde stále možné přiřadit i konkrétního zaměstnance, nově do více mzdových tříd zároveň. Ve výrobním vizualizéru byla rozšířena podpora pro plánování, podobně jako v APB/CBS, kde jsou pro uživatele dostupné detailní informace, proč nebyla konkrétní objednávka/operace zaplánována. Odtud jsou tyto informace ukládány zpět do IFS, kde je snazší jejich hromadné zpracování, například v podobě lobby. Co se však v IFS Applications 10 nemění, je fakt, že plánování stále zůstává nástrojem v rukou zákazníka a hlavně na něm záleží, jak efektivně bude tento nástroj používat.

Autor článku: Ing. Zdeněk Bäumelt, Ph.D., konzultant ALTEC a.s.